Květový med
Květové medy vznikají z nektarů květů rostlin a ovocných stromů. V důsledku vysokého podílu glukózy (hroznového cukru) a četným pylovým zrnkům podléhají velmi rychle krystalizaci. Květové medy jsou velmi snadno stravitelné, jsou bohaté na přírodní látky např. rostlinné hormony, éterické oleje, aromatické látky aj. Mezi hlavní květové medy se v našich přírodních podmínkách řadí med z ovocných stromů, med řepkový a slunečnicový med.
- Med z ovocných stromů je lehce nažloutlý, má tendenci rychle krystalizovat.
- Med řepkový je lehce stravitelný a obsahuje větší množství pylu, obsahuje brasiny, látky s protirakovinnými účinky. Tento med je v tekutém stavu jasně žluté až citronově žluté barvy. Krystalizuje již po několika dnech při téměř bílé barvě.
- Med slunečnicový má typickou zlatožlutou. V krémové podobě má vynikající chuťové a aromatické vlastnosti a proto se často využívá jako součást nebo i jako jednodruhový med pro pastování. Přirozená krystalizace slunečnicového medu je podobně jako u medů z ovocných stromů a řepky rychlá, protože obsahuje velké množství glukózy. Často po krystalizaci obsahuje tekutou vrstvu na povrchu.
Akátový med
Akátový med je vodojasné až lehce nažloutlé barvy s lehkým zelenavým nádechem. Zvláště výrazné vůně a chuti po akátových květech. Čistý akátový med zůstává jako jeden z mála druhů medu dlouho tekutý. To je dáno vysokým obsahem fruktózy. Čistý akátový med téměř neobsahuje pyl. Akát začíná vykvétat na přelomu května a června, kvete přibližně 2 týdny, přičemž 1 týden dává nektar. Akáty jsou náchylné na jarní mrazík, snůšku ukončí i prudší déšť.
Lipový med
Pochází z nektaru lipových květů zpravidla s výrazným podílem lipové medovice. Má výraznou vůni i chuť po mentholu a v důsledku této vůně a příchuti vzniká při jeho konzumaci lehce nahořklý pocit. Lipový med bez příměsi medovice má světle žlutou barvu s nazelenalým odstínem, ve směsi s medovicí je až oranžově žlutý. Po zkrystalizování má typickou „škrablavou“ konzistenci. Lipový med má vysokou enzymovou aktivitu. Lípa vyžaduje velmi specifické počasí v době květu – vlhko a teplo. Přínos nektaru z lípy má svá maxima v časných ranních a pozdních večerních hodinách.
Medovicový med
Medovicové medy se výrazně liší od medů květových jednak tmavší barvou, což je způsobeno vyšším obsahem rostlinných barviv a také pomalou krystalizací (obsahují více ovocného cukru - fruktózy). Medovicové medy vznikají z výměšků mšic a červců parazitujících na stromech. Při krystalizaci se vytvářejí hrubé krystaly, takže někdy dochází k usazení krystalů u dna a nad nimi je řidší tekutá vrstva. Medovicové medy mají harmonickou chuť, což je dáno vyšším obsahem minerálních látek a menší kyselostí. Nejčastěji medovicový med pochází ze smrku, jedle, borovice, dubu, lípy a javorů. Medy ze smrkové medovice jsou hnědočervené, medy z dubové medovice patří k nejtmavším.
Smíšené medy
Smíšené medy vznikají v blízkosti lesních stanovišť, kdy se na nich vyskytuje nektarová i medovicová snůška. Smíšené medy mívají rozdílné vlastnosti závislé na převládajícím druhu rostlin, z nichž donášejí včelstva do medovice nektar. Chuť i celkový vzhled těchto medů jsou proto proměnlivé v závislosti na stanovišti a druhu navštěvovaných rostlin.
Pastový med
Pastový med je připravován zpravidla z medů květových, jelikož rychle krystalizují. Vzniká pravidelným promícháváním až do dosažení homogenní jemné struktury medu. Med již dále nekrystalizuje do hlubších krystalků, jak je tomu v případě přirozené krystalizace medu (zkrystalizuje ve velmi malých krystalcích – uchovává si vláčnost). Zachovává si všechny přednosti květového medu. Nekvalitní medy nevytvářejí „pastu“. Když se pastový med rozehřeje, bude opět tekutý.